.

Masters of Rock 2013 - den druhý

17. července 2013 v 17:07 | Angie |  Prožila jsem
aneb když to udělat chcete, udělejte to, než abyste pak litovali, že ne...





to Moony, Lilly: promiňte, holky, ale fotky nemám žádné, neboť nebylo čím fotit, ledaže byste si našly nějaké tři aktivní Poláky (jestli nechápete, nevadí, pochopíte později)

11. července, čtvrtek
den druhý

Probuzení bylo vskutku originální. Měla jsem pocit, že stan mám uprostřed cesty a kolem hlavy mi profičela motorka. A pak už to nikdy nebylo jako předtím, žádný tvrdý spánek.
Když jsme včera zalehly s touhou po očích bez vaků, ráno jsme zjistily, že to bylo hovno platné. K nasrání je, že jsem použila i to oční sérum.
Ranní hygiena se zdařila a cca před 10 minutami (teď je 10:19) začali zkoušet. Zatím sedíme ve stanu, posloucháme zkoušky a ani ty nezní vůbec špatně. Plán je takový: dojít si na malou a pak vzhůru do areálu. Osobně se teda nemůžu dočkat náramku, podle programu a plakátu to vypadá, že bude zčásti červený. Takový tmavě červený. A to je pohlazení pro mou dušičku.

Nejdřív to vypadalo (z dálky), že náramek bude podobná katastrofa jako ten z 2011, ale ve finále předčil všechna očekávání, shledávám ho zatím nejlepším ze všech tří, které mám. Nápis MoR je klasicky černý, obtažený bílým "stínem" a podklad je tmavě červený, přičemž u konců náramku můžete spatřit žluté proužky. Dají se přežít, nejdou tak moc zepředu vidět:)

Dnes pro mě a pro K. program začíná až od 17:40, kdy jsme se rozhodly vydat na Primal Fear. Co se programu týče (mám ho zrovna před sebou, tak ho musím trošku okomentovat), je to - v rámci barev - zatím ten nejlepší, plakát taktéž. Ani loňský nebyl špatný, jenže náramek se k tomu vůbec nehodil.
Co se týče náplně programu, bylo to už slavnější, řekněme. Neurazí, to vůbec ne, ale zase nijak extra nenadchne. Spíš potěší, Avantasia, Accept, Lordi, Dragonforce, Masterplan, Xandria, Amaranthe, to vážně potěší.
Ty nejlepší kapely jsem propásla, kupříkladu Europe, Def Leppard, Whitesnake, Children of Bodom, Uriah Heep, Motörhead, Evergrey. U těch prvních šesti si nejsem jistá, jestli je zlákají ještě někdy - zrovna na Masters, přesto jinde by se třeba vyskytnout mohly.
Stejně tak mě i potěšilo, že ceny ve festivalovém "obchůdku" zůstaly stejné, takže to zase letos vypadá na pěkné tričko z MoR 2013.

Než dojdeme na Primal Fear, je potřeba skočit ještě do obchodu, abychom měly hezky co papat zítra. Protože bez plného bříška nikdy nic za moc nestojí. Moreen a Flammea šly už před nějakou dobou na Fleret.

Cestou do obchodu jsme potkaly Moreen a Flammeu, jak jdou ke stanu s L., která dorazila během nebo po, přesně nevím, Fleretu.
Jinak nakoupeno, napapáno by za doprovodu Arkony bylo. Tolik jídla jsem si za celé dva roky v jeden den na festu ještě nekoupila, většinou to bylo tak pití, jeden kousek pečiva a stačí, ale teď to vypadá, že se v Tescu nějakou dobu neukážu. Samo, že jsem nezapomněla koupit už tradičně mou festivalovou meruňkovou kapsu, rovnou jsem vzala dvě.
Když jsme šly s K. zpátky ke stanu, cestou jsme provedly ještě jeden menší nákup. Přesněji u mně se jednalo o přívěsek - červeného delfínka s rolničkou a u K. to vyhrála taková hezká malinká čarodějnice v krabičce. Koupily jsme to od "prodejce maličkostí" (opravdu nevím, jak jinak jej nazvat) z občanského sdružení Perutě o.s.
Vůbec nejlepší bylo, když nás zastavil a já se nestačila ani vzpamatovat a K. už na něj chrnila takové věci, jako odkud jsou, kam ty peníze půjdou apod. Myslím, že byl možná stejně překvapen jako já, ale podal vyžádané informace, což K. viditelně uklidnilo:D
Ono totiž už ráno cestou z areálu, jak jsme si šly všechny (já, K., Moreen a Flammea) pro náramky a projít se po něm, nás zastavil obdobný prodejce, přičemž jsme slíbily, že si koupíme něco později, tak jsme slib splnily.

Primal Fear byli skvělí, jakož i cesta, když jsme na ně s K. šly. Totiž, jdeme si tak vesele do areálu, už jsme skoro tam a najednou proti nám, směrem z areálu vychází pohodovým vycházkovým krokem zajímavá persona, s koulema na talíři, a to doslova. Onen (mimochodem velice roztomilý) muž byl zcela nahý a pouze své (podle něj jistě drahocenné) přirození měl zakryté jakýmsi plastovým talířkem, nejspíš na šňůrkách, přesně nevím, zavázaných okolo pasu, jako byste měli třeba zástěru na vaření.
Velice zajímavé, neboť to jsem tu ještě neviděla. Třešinkou na tom vysokém blonďatém dortíčku bylo, když protějším příchozím příšlušníkům sboru metalových posluchačů hlasitě řekl: "Koule na talíři!"
Miluju sbírání zážitků, ale tohle bylo vážně překvápko. Byl to povedený kočičák, v takových případech zjístíte, že snažit se nedívat a "zachovat si tvář", jakože "vás to nezajímá", je těžké, obzvlášť proto, že vy se podívat chcete!
Tak jako tomu bylo i u mě a u K.

Koncert Primal Fear se nesl v duchu usmívání se nad tím "kuličkářem", ale zpěvák měl na to, aby upoutal pozornost. Vystoupení bylo nabité, rychlé, žádné zdržování, pěkně dávka syrového metalu (zrovna jak toto píšu mi hraje jako kulisa cover od Kim Wilde - Kids In America, mám ten song ráda v originále, poslouchá to mamka, ale tady jsem z toho v rozpacích), jak to mám ráda a přesto pěkně melodické. Po Primal Fear jsem se v doprovodu s K. vydala koupit festivalové tričko, abych se nevydupala jako poprvé, když už ho neměli. Potom jsme vyšly na druhým vchodem/východem z areálu, prošly kousek Vizovic a stavily se ještě koupit vodu na vlasy. Nějakou dobu poté jsme pobyly ve stanu a šly až na Accept, kteří začínali ve 22:45.
Vzhledem k tomu, že jsme správné holky, tak jsme taky správně učůrané. A to byl kámen úrazu, neboť na wc byla v areálu dost fronta, takže jsme dorazily až na druhý song od Accept.
Měly jsme se na ně sejít s Moreen, Flammeou a L., ale bylo tak narváno, že jsme byly rády, že máme fleka, ze kterého šlo vidět. Tedy, myslely jsme si, že ho máme, dokud slečna před námi nám nezačala celý koncert okořeňovat neustálým mácháním rukou, házením hlavou a zakláněním se dozadu. A já tyhle projevy beru, ne že ne, ale když je dost místa. A to u Accept rozhodně nebylo a když to tak není, měli by ostatní trošku respektovat i prostor jiných. Trošku bych pro to poupravila jedno rčení: "Můj prostor končí tam, kde začíná prostor druhého."
Ale i přesto všechno jsem si Accept užila, opravu moc, jmenovitě songy jako Princess of a Dawn, Metal Heart, Balls To The Wall, Teutonic Terror, Restless and Wild, Shadow Soldiers, Losers and Winners, Stalingrad, Bulletproof. Opravdu boží zážitek, mám ty staré hochy moc ráda.

Jakmile Accept skončili, plac se trochu vyprázdnil a my po menším pátrání našly Moreen, Flammeu a L. a následující Dragonforce, jsme si užily společně. Ovšem cca 15 minut před koncem jsem, zabalená do pláštěnky, jelikož pršelo, holky opustila, protože jsem tak trochu usínala vestoje, což je, když se na vás valí speed-metalový nářez v podání Dragonforce, přeci jen trošku znepokojující.

Holky každopádně dorazily dřív než jsem se vydala do říše snů a tak se mi pak ve stanu nějakou dobu K. rozplývala nad zpěvákem Dragonforce, a tak jsme se dohodly, že já si nechám toho blonďáčka s koulemi na talíři a ona blonďatého zpěváka DF. Přičemž jsme taky notnou část konverzace věnovaly tomu, že jsme litovaly, a litovaly strašně moc, že jsme se alespoň neotočily a neomrkly, jaký měl onen blonďáček zadek.
Víte, zpěvák vůbec nevypadal špatně, taky to byl pěkný kousek, to se musí nechat. Dvě zamilování za první den je fajn skóre.

A teď by vůbec nebylo špatné se zmínit o samotném vystoupení Dragonforce. Já byla nadšená, i přesto, že jsem usínala. Málem jsem si cvrnkla do kalhotek, že vidím naživo Hernana Li, jak hraje na kytaru. Pamatuju si, jak mi bylo nějakých jedenáct, či tak nějak, a byla jsem uchvácená tím, že je to "jeden z nejrychlejších kytaristů", takže jsem záběry kamery, kdy ukazovala, jak tam těmi prsty řádí po strunách, hltala. A taky má boží háro. Buď stejně dlouhé nebo delší, než já.
Každopádně jejich hudba je (pro mě) spíš do sluchátek, tam si tu propracovanost, detaily užijete o něco víc. A i když rychlejší, než normálně poslouchám, pořád promakaná a zajímavá.
 


Komentáře

1 Moony Moony | Web | 18. července 2013 v 17:10 | Reagovat

Hele osobo, tak jako na MoR bez foťáku? jak si tohle mohla dopustit :D :D koule na talíři :D já padnu, to bych chtěla vidět :D jako letošní kapely zní hodně dobře :D nejvíc Dragonforce :D já je miluju a to natrvalo a na doživotí :D

2 Rogue Rogue | Web | 2. srpna 2013 v 18:30 | Reagovat

Koule na talíři, tak to bych fakt chtěla vidět, sakra proč jsem tam nebyla? :-? Jinak souhlasím, že náramek letos vypadal dobře, obdivovala jsem ho u kamarádky, myslím, že odvedli dost dobrou práci!

3 moreen moreen | 6. srpna 2013 v 14:55 | Reagovat

a zděšení z náramků opadlo, poté, co si je konečně důkladně prohlédli na vlastní ruce :-) toho blonďáka lituju, teda že jsem ho nezahlédla :D ale zas jsem viděla o dost víc kapel než vy, jak tak čtu... jak je toto možné? letos jsi byla nějak moc vybíravá se mi zdá!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama