.

Letní shakespearovské slavnosti: Marná lásky snaha

10. srpna 2013 v 21:32 | Angie |  Prožila jsem
Když v létě nemůžete do divadla na nějakou tu komedii, neznamená to, že komedie nemůže za Vámi ven:)



Stalo se to vlastně náhodou. Jeden den u babičky jsem si listovala 5+2 dny (regionální týdenník), když jsem narazila na sekci kultury, kde byla napsána různá představení v kinech, letních kinech, výstavy, festivaly a dokonce i divadelní představení.
Ano, divadelní představení v rámci LSS neboli letních shakespearovských slavností. O to má radost byla větší, když jsem zjistila, že se bude hrát Marná lásky snaha a Veselé paničky windsorské, neboť obojí mám na seznamu "Přečíst si".

No, a tak jsem ihned po příchodu domů zjišťovala, jestli je ještě volno, cenu vstupenek a nakonec po delším rozmýšlení padlo rozhodnutí na Marnou lásky snahu. Napsala jsem bývalé spolužačce, jestli půjde, neboť jsme si několik měsíců slibovaly, že si zajdeme do divadla - znemožnila nám to "příprava" na maturitu a tak z toho sešlo. Nakonec nemohla, jela pryč. Každopádně jsem se zeptala i K., se kterou absolvujeme poslední dobou dost věcí, počínaje Masters of Rock, přes několika hodinové objednávání pizzy, až tedy po LSS. A taky to vypadá, že budeme zanedlouho absolvovat i nákup glád. Uvidíme.

Jakmile jsem řekla slovo "divadlo" a "tak mě napadlo jestli - ", dostala jsem okamžitou odpověď a hořečné přikyvování - "jo, určitě půjdu". To jsme měly. Objednala jsem tedy lístky, snažila se zjistit, jak jít na hrad, kde se slavnosti konaly a onen den, 7. srpna, jsme si nejdříve lístky vyzvedly, pak šly nakoupit "bufet" a pak jsme se dvakrát ztratily, než jsme tam došly. Měly jsme štěstí, přišly jsme přesně na půl, z dálky už jsme slyšely gongy. Chvilku nám zabralo taky najít si místo, zdálo se to býti jako úkol heroický, ale i to jsme zvládly a nakonec to nebylo to špatné, byť jsme seděly dole. Výhled byl dostačující. Každopádně padla dohoda, že PŘÍŠTĚ (ano, chystáme se jít i příště) dorazíme tak hoďku předem, abychom seděly pěkně nahoře. Cestu už si taky pamatuju.

A teď konečně k samotné hře. Začalo to nevinně a pak se to rozjelo. Nespočet dvojsmyslných vět rozesmíval publikum, roztomilé poskoky homosexuálního pážete Smítka, jednoznačné pohyby pánví venkovana Kotrby s vycpanými kalhotami a spoustu dalšího Vás rozhodně nemohlo nechat chladnými. Když jste se jen nedívali, ale také i přemýšleli nad tím, co říkají postavy, kolikrát jste se museli zasmát nad pravdivostí a stále aktuálností jejich slov, povzdychnout nad tím, jak už tehdy byl Shakespeare aktuální - jedná-li se o lásku, nejspíš se vždy budou řešit podobné záležitosti.

Jak nemám ráda určité úpravy v textu, tady mi nevadily. Když jsem například viděla Wildeova Filipa s upraveným textem i názvem činohry, byla jsem zcela znechucená. Každopádně v Marné lásky snaze mi přišly trefné a pobavily. Nepůsobilo to ani po úpravách stylem "legrační za každou cenu", pořád si to neslo určitou hodnotu, standard.
Přestože jsem samozřejmě (narozdíl od K., která netušila, nač jde) věděla, o čem hra bude, i jak skončí, dokázalo mě to zaujmout, herci, i děj, takže po celé dvě hodiny jsem se výtečně bavila. Ani na chviličku jsem nelitovala, že jsem si lístek pořídila, stálo to za to. Herci do rolí sedli, neměla jsem s nimi problém - možná také proto, že jsem nejdříve nečetla knihu.

Úžasným doprovodem (na nějž jsem si musela ze začátku zvyknout) byla hra na violoncello a zpěv Ashiy Grzesik. Nijak tomuto stylu hudby neholduji, ale za nějakou dobu zjistíte, že to tam (do té hry) opravdu sedí. Patří. Když jste si zvykli, zavřeli oči, muselo to každému přijít překrásné, jste uchváceni, že zpívá živě, neboť Vám to přijde tak dokonalé jako z nahrávky. Celkový hudební doprovod musím pochválit. Ke konci jsem si dokonce dovedla představit, že bych navštívila takto laděný koncert.

Celkový zážitek byl skvělý, kdo rád čte a ví, jaký pocit to je, když dočte dobrou knihu, tak si umí představit, jak jsem se cítila, když jsem odcházela. Je to dojem. Zanechá to ve vás silný a skvělý dojem.

A nakonec malá rada pro ty, jež by se taky chystali na nějaká představení venku - vezměte si něco na komáry a podobná hovádka, která by ráda Vaši krev. Nebudete tak potom muset jet domů se štípancem na !čele!, vypadajícím jako pořádná boule, jako jsem musela já:D
(Doteď nechápu, na obličeji mě nikdy nic ještě neštíplo.)

Fotografie je z oficiálních stránek: shakespeare.kulturniportal.cz

 


Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 10. srpna 2013 v 23:49 | Reagovat

Jéééé, tak to  je úžasný zážitek, o slavnostech sním už několikátým rokem, ale bohužel dosud se mi to nepovedlo, no snad příště :( Každopádně Marná lásky snaha je naprosto výtečná, četla jsem ji i viděla v našem divadle, kde také nesla pár úprav, ale nebylo to rušivé, velmi mě to oslovovalo a ty dvojsmysly, ty vtipy a vůbec všechno, krása! ;-)
Komáry ničím neodradíš, já teď vypadala jak po rvačce, štíply mě pod oko a taky do obočí, no vypadala jsem jak pitomec O_O

2 Moony Moony | Web | 11. srpna 2013 v 11:45 | Reagovat

Marná lásky snaha to je naprosto boží Shakespearovská hra! četla jsem ji, viděla jsem filmové zpracování ale tohle muselo být ještě lepší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama