.

Zápisky starého prasáka (Charles Bukowski)

6. října 2013 v 8:00 | Angie |  V hl. rolích: KNIHY
ano, ano, už je to tak - čeká vás smršť knih Bukowského na tomto blogu, další tři články jsou připravené...



Zápisky starého prasáka (Charles Bukowski)


O čem kniha je?
Další sbírka povídek autora, které psal většinou pro Open City. Další dávka tužeb, problémů, situací, myšlenek, chlastu, žen a jakési osobní moudrosti, pramenící z životních situací a zkušeností, tak, jak opravdu jsou a jak je život přinesl.

Můj názor:
Jak píše překladatel v domluvě, síla Bukowského psaní není v tom, že dílo je sprosté, nechutné a kdovíco. Ten člověk totiž dokázal vždy zaujmout - nebyla jediná povídka, která by mě nudila. Taky se dokáže na mnoho témat dívat z různých pohledů, být naprosto nezaujatý, píše kupříkladu o tom, jak se někomu udělal do zadku, myslel si, že je to nějaká ženská, ale byl to nějaký jeho kámoš - těžko říct, jestli se to stalo:D Ale víte co? Spousta lidí by tohle nenapsala. Nenapsala, protože by si okolí mohlo myslet, že jsou nejen nechutní, ale taky jinak orientovaní - v tehdejší době to asi ještě nebylo tak v pohodě, jako dnes. Ale on to napsal. Napsal, protože je mu putna, co si lidi myslí. To je osvobozující. A navíc - přestože často vystupuje ve svých povídkách, píše o svých myšlenkách a názorech, nepromítá tam vždy jen svůj pohled. Existují jistě věci, které by neudělal - a v tom to je, to kouzlo povídek a psaní. Tam může. O to jde. To, že o tom napíše, neznamená, že to chce nebo s tím souhlasí. Je to fantastické. Většina lidí se asi řídí jakýmsi, v sobě zakořeněným, kodexem chování a tak nenechá ani hl. hrdiny činit jinak, než by činil on sám, není-li to nutné. On ano. Je tou třetí osobou, přesto povídky mají vždycky něco z něj.
Myslela jsem si, že po "Dalších zápiscích starého prasáka", mě už nic z jeho tvorby nepřekvapí. No, a znáte jak se říká takové to:"víš co znamená myslet? - "ho*no vědět!".Vystihuje to mou situací.
"Další zápisky..." byly skvělé, vtipné, ostré, přímé a nechutné. "Zápisky..." byly nechutnější. Přímější a ostřejší. Pořád skvělé, ale méně legrace. Víc drsnosti a jestliže si už "Další zápisky..." nebraly servítky, nevím, jak to napsat u tohohle.
Zase jsem tu knihu nepustila z ruky. Je to tak opravdové, tak syrové, tak bez pozlátek, tak zničující - je to život, touhy bez "básnického obalu", nic zjemněného, všechno tak, jak to je.
Kdyby si Shakespeare sedl na pár piv s Bukem, tak by si Romeo netoužil Julii vzít, ale spíš (slovy ve stylu Bukowského) "jí ho tam pěkně narvat".
Někdo čte Slepičí polévku pro duši, někdo čte Bukowského.

Ukázky z knihy:

"Milý pane Bukowski,
tvrdíte, že jste začal psát v 35. copak jste dělal předtím?
E. R."
"Milý E.R.,
nepsal jsem."



ani mě moc nepřekvapilo, když pár dní nato brzy ráno zaklepal na moje dveře, nebo vlastně na její dveře, pošťák a předložil mi předvolání k rozvodu.
"co to má znamenat, brouku?" ukázal jsem jí lejstra. "ty už mě nemáš ráda?"
rozplakala se. plakala a plakala a plakala.
"ale no tak, neboj, Fialová jehlice možná bude ten pravej. abys věděla, už si nemyslím, že si honí ptáka na záchodě, klidně to by to mohl bejt ten pravej."
"bůůůůůůů, bůůůůůůů, bůůůůůůů."
"podle mě si ho honí ve vaně."
"ty hajzle zasranej!"


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama