.

Evita a Fantom Londýna

14. dubna 2014 v 8:00 | Angie |  Prožila jsem
prožila jsem toho od posledního článku v této rubrice poměrně dost, ovšem nějak nebyl čas o tom referovat... každopádně podělit se s vámi o zážitky z Evity a Fantoma Londýna, dvou muzikálů, to musím...




Divadelní sezóna mi začíná. Tohle je jen začátek. V červnu nás čeká činoherní představení "Donaha! (Holé dupy)", naprostý hit, kde skoro nemáte šanci se dostat. Mamka seděla v noci a čekala, zda-li se nějaké lístky uvolní. Každopádně do června času dost a tak si říkám, proč nezajít ještě třeba na "Za vodou (Dokud nás smrt...)", činohru, která se zaobírá Hlučínskem a jeho obyvateli, kteří nedobrovolně museli v II. světové válce bojovat za Říši. Kdo by nešel, když na všechna představení mám 50% slevu, že... Rovněž mě láká zpracování Wildeovy hry "Jak je důležité mít Filipa", protože když jsem tuto inscenaci viděla v podání zájezdového divadla Různých jmen a byla jsem zklamaná velice. Nehledě na to, že už mám vybráno v premiérách z příští sezóny, tam bych ráda na dva balety - Popelka, Sněhurka a sedm trpaslíků, potom na muzikály - Funny Girl, Sunset Boulevard a nakonec na činohry - Velký Gatsby, Škola žen.
Ale přejděme už k oněm muzikálům.


EVITA (8. 4. 2014, úterý)
Muzikál Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice v ostravském podání

Šla jsem na muzikál rovnou ze školy a co bylo méně příjemné, tak déšť. Každopádně divadlo mám od fakulty přes ulici, takže se to dalo bez nějaké úhony zvládnout.
Účast byla vskutku požehnaná, bylo úplně plno, mám ten pocit. Zjistila jsem, jak ubohý můj šatník je, pokud se jedná o takovéto kulturní akce. Chystám se to napravit.
Dlouho jsme nečekaly, jelikož jsme s mamkou dorazily tak 15 minut před začátkem, než jsme se "odbavily" v šatně, vystály frontu na dámských WC, našly místa, bylo to akorát.

Teď stručně o Evě Perón. Pokud jste o Evě Perón nikdy neslyšeli, tak to byla manželka (druhá) argentinského prezidenta Juana Peróna. Samozřejmě i její příběh byl takový popelkovský, jelikož to nebyla žádná bohatá holka a najednou se stala manželkou prezidenta. Měla ovšem obrovské ambice a moc dobře věděla, že muž - hlava rodiny potřebuje krk, který hlavou otáčí - ženu. Není výmyslem, že její muž jí mnoho dlužil, jelikož Eva byla lidmi, hlavně těmi obyčejnými, chudými, milována, protože neustále připomínala, že je jedna z nich. Konec Evy už tak popelkovský ovšem nebyl, neměla žádné děti a zemřela na rakovinu děložního čípku.

V úplných začátcích jsem byla poněkud rozrušená. Herci, hrající argentinský lid (dav) chodili jako oživlé mrtvoly, také nebyly osvětleni úplně, jen takovým bílým světlem, takže mi připadali trošku jako by vstali z hrobů, jako by to byla jen prázdná těla. Řeknu vám, bylo to docela strašidelné, avšak pro děj naprosto příhodné, jelikož muzikál začíná oznámením smrti Evy Perón, kdy lid smutní, nestranně se na celou situaci však dívá mladík Che.
Che je právě proto vypravěčem Evina příběhu a začíná od jejího počátku, vrací se doby, kdy mladá Eva zpívá na zábavě, jak touží po Buenos Aires, mnody je tedy "stopnut" obraz, vypravěč chodí mezi postavami a vypráví mluvou i zpěvem. Eva nakonec dosáhne svého, dostane se do Buenos Aires a začíná si budou kariéru. Posléze se na jedné charitativní akci setkává s důstojníkem Juanem Perónem, který je mezi kandidáty na prezidenta. Jelikož Eva strhne davy prostých lidí na svou stranu, její už manžel volby vyhraje. Evita se vydává na cestu do Evropy, mimo jiné setká se i s papežem, po svém návratu se však chce věnovat jen své zemi. Zakládá svou vlastní nadaci, jenže peníze z nadace mizí a nepřátelé Evy a jejího muže také. To všechno v muzikále najdete. Eva zde není vykreslena jen jako dobrá nebo jen jako zlá, muzikál se snaží být reálný, poukazuje na její "metody", jak se dostala až tak vysoko (= přes postel), jak "oblbla" lidi a vy přemýšlíte, jestli to všechno myslela úplně vážně nebo to byly jen řeči. Také jí ale nemůžete upřít jisté zásluhy, kterými jakoby podporovala svá tvrzení ohledně argentinského lidu - a to výstavby škol, nemocnic, zasadila se právo žen volit. Nevíte však, zda to všechno nebylo součástí toho, jak o sobě vytvořit dobré veřejné mínění, ne záměry z dobroty srdce.
Konec muzikálu se odehrává v duchu přesvědčování svého manžela Juana, aby se stala víceprezidentkou, avšak její zdraví už je podlomené. Eva přemýšlí o tom, jaké by bylo mít děti, jaké by bylo vést docela jiný život. Je uspořádána sbírka mezi lidmi na výstavbu její hrobky, která však dostavěna nebyla, muzikál končí Evitinou smrtí v jejích 33 letech a vypravěč nám říká, že na celých 17 let se po jejím těle slehla zem.
Celý její život je dodnes taková záhada, objevují se teorie, že byla zavražděna, teorie o tom, co se stalo s jejím tělem, když zemřela, jestli za její smrt nemohl její muž, jelikož i jeho první žena zemřela na rakovinu děložního čípku apod.

V muzikálu zazní i notoricky známá píseň "Utiš svůj pláč, Argentino", v originále "Don't Cry For Me, Argentina". Musím taky vyzdvihnout "Valčík pro Evitu a Che" a tango Evy a Juana u písně "Vím, že se dnes mohu hodit vám", opravdu mě to potěšilo, nejen choreografie, ale i jeden z klasických a jeden z latinsko-amerických tanců. Největší dojem na mne však udělal sbor dětí, v bílém oblečený se svíčkami, když zpíval Santa Evita. To jsem zamáčkla slzu, úžasné děti.
Nesmím opomenout také poznámku ke kostýmům Evity, které byly fantastické, samozřejmě hlavně ty z období, když už byla první dámou Argentiny. Hudba orchestru rovněž fantastická.
Celkově muzikál hodnotím jako výborný, a to po všech stránkách.



zdroj fotografie: www.ndm.cz, autor fotografie: Martin Popelář




FANTOM LONDÝNA (12. 4. 2014, sobota)
Muzikál o záhadném Jacku Rozparovači

Oproti dni, kdy jsme byly na Evitě, se ten sobotní velmi vydařil. Bylo teplo, sluníčko svítilo a tentokrát jsme dorazily skoro o půlhodinu dříve. Měla jsem proto čas si prohlédnout fotografie pražského fotografa Derecka Harda, které považuji za velice povedené, můžete se podívat na jeho oficiální stránky:http://www.dereckhard.com a tam: Volná tvorba -> Little Reality. V menším rozměru uvidíte to, co jsem obdivovala já.

Muzikál úplně nejdřív začíná scénou na jedné u ulic Whitechapelu, kde se děj vesměs odehrává, za malý moment se však přesouváme do hospody, rovněž ve čtvrti Whitechapel. Veselou atmosféru naruší Chuck, řezník, který hledá prostitku Kitty, o níž si myslí, že ho práskla a potom ji zmlátí. Evelyn, chudá švadlenka se motá ve čtvrti Whitechapel a hledá svou sestru Annie, která je prostitutkou. Tam potkává Seana, mladíka, který si o Evelyn nejdříve myslí, že mezi prostitutky patří taky a později i jeho kamaráda Henryho. O chvíli později se dozvídáme, že Kitty byla brutálním způsobem zavražděna a posmrtně zohavena. Všichni si myslí, i komisař, že vrahem je Chuck. Evelyn se vrací, aby svou sestru Annie přesvědčila, ať jde s ní pryč, ale Annie nechce. Když se Evelyn s nepořízenou vrací, potkává Henryho a hovoří s ním. Ukazuje jí obrázky, které maluje ve Whitechapelu, Evelyn na jednom poznává svou sestru. Zanedlouho se však dozvídá, že i ona byla zavražděna a vyčítá si, že ji neodvedla. Mezi prostitutkami panuje strach, objevuje se i třetí mrtvola, tentokrát Jane. Do konce vrah stihne zabít ještě další dvě prostitutky, Starou a Betty. Už nějakou dobu před koncem se dozvídáme, kdo je vrahem. (Nutno podotknout, že mamka by mohla ve Scotland Yardu dělat hlavního komisaře, protože ho odhladila po první vraždě a během přestávky mi předkládala důkazy.) Já sama jsem danou osobu jen podezírala, ale důkazů jsem si nevšimla. Tady vidíte, že se muzikál neslučuje úplně se skutečností, jelikož Jack Rozparovač nebyl nikdy dopaden. A proto se mi Fantom Londýna i líbil, nejsem moc na "otevřené konce", jelikož mám ráda vysvětlení, vyřešení záhad.

Velký dojem na mne udělaly kulisy. Jelikož jsem věděla, o čem Fantom Londýna bude, byla jsem velice zvědavá, jaké budou. Můžu říct, že naprosto předčily mé očekávání. Z typických londýnských lamp jsem byla u-ne-še-ná. Velice se mi líbily i kostýmy a hudba... hudba byla neskutečná! Jestli jsem u Evity byla s hudebním doprovodem orchestru velmi spokojená, tak tady to neumím popsat. Všechno tak dokonale zapadalo, bylo to skoro jako 5D kino. Neskutečné.

Chtěla bych vyzdvihnout postavu Dědka i Henryho, musím říct, že byly velmi zajímavé a výborné zahrané. Klobouk dolů i před hercem, který hrál malého Kluka. Děvky byly taktéž výborné, i ty mrtvé, když strašily Jacka v bílých šatech potřísněných krví. Kostýmy opravdu skvělé, jak už jsem psala na začátku tohoto odstavce, typický Londýn 19. století. Pokud jde o jazyk, spisovně hovořící postavy nečekejte, je to uzpůsobeno prostředí, ve kterém se to odehrává, objeví se sem tam i pár vulgarismů, ale žádných extrémních.
Řekla bych, že s Fantomem Londýna jsem byla celkově o malinko víc spokojenější, než s Evitou.



zdroj fotografie: www.ndm.cz, autor fotografie: Martin Popelář


No, a samozřejmě jsme nezapomněly koupit programy, jak už je zvykem, když konečně na něco vyrazíme...

 


Komentáře

1 Moony Moony | Web | 14. dubna 2014 v 16:08 | Reagovat

Ty si teda užíváš :))

2 Cat Cat | 2. září 2015 v 16:35 | Reagovat

Evita v češtině je na nic. Buď se podívej na film nebo si zajdi na originální produkci, (spíš asi ten film) ale české produkce zahraničních muzikálů jsou příšerné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama