.

41. Vztah - nevztah 2/2

14. května 2016 v 8:00 | Angie a Annie |  Růže z Norfolku
a druhá část :) píšu to skoro pokaždé, ale celou tuhle kapitolu mám taky hrozně moc ráda, protože se v ní toho dost děje, žádné ty vycpávací, znáte to :D




***

O několik dní později dorazila Bára. Jela ji vyzvednout Annie, zatímco Angie nechala připravit pokoj pro hosty a ještě trošku upravovala program. Bylo třeba obvolat mnoho firem, které zajišťovaly ať už jídlo, výzdobu nebo dopravu, aby se ujistila, že je vše v pořádku a jde podle plánu.
Poslední týden neměla moc času ani na Siria, vyšli si jen třikrát, z toho jednou piknikovali v rozlehlé zahradě Chiswicku a psi se mohli pominout, že jim smí konečně dělat společnost a že se jim taky řádně věnují. Podruhé společně vyrazili objednat dřevěnou truhličku na klíč, vystlanou a potaženou saténem, do které si Angie přála uložit jeho srdce a jejich poslední setkání uskutečnili v divadle, když zašli na Frankensteina.

Odpoledne dámy vyrazily do města. Byla potřeba si obstarat narychlo nějaké šaty a Angie si potřebovala vyzvednout svou na zakázku vyrobenou truhličku na Siriusovo srdce. Báru okouzlily dlouhé karmínové a Angie s Annie si vybraly rovněž dlouhé, ale v lilkově fialové a jinak řešené. Taktně vůbec nezačínaly hovořit o Drewovi, když o něm Bára sama nezačala mluvit. Měly si toho dost co říct i na jiné téma, než byli muži a tak se žádná z nich ani nesnažila zavést na toto téma řeč. Ale obě, vlastně všechny tři, věděly, že jejich setkání bude nevyhnutelné. Možná ještě ne dnes, ale zítra rozhodně. Tématem číslo jedna byl maličký Draco, narozený ke konci minulého měsíce a jeho rozkošnost a následně univerzita a dolaďování posledních detailů.
"Hele, co to máš na krku?" zeptala se Angie Báry, kdy seděly k večeru v cukrárně, aby doplnily energii spálenou díky honbě za šaty. "Mám takový pocit, že jsem to už někde viděla," přemýšlela Angie nahlas a Annie se okamžitě jala do zkoumání přívěsku na Bářině krku. Byla to budova opery v Sydney.
Bára chytila přívěsek mezi prsty. "Tohle? Je to docela známá budova, určitě jsi to viděla v nějakém klenotnictví,"
Angieino čelo bylo svraštělé, jak urputně přemýšlela. "Ne, ne, určitě to nebyl žádný obchod. Jen si prostě nemůžu vzpomenout,"
"To nevadí," usmála se Bára a napila se svého latté.

***

Sestry Howardovy se opět projevily jako výborné organizátorky, ale i přes jejich schopnosti byla Bára v den D i den předtím neskutečně nervózní. Myšlenkami byla úplně jinde, zapomněla se nasnídat, zakopla o schod a vůbec se nedovedla soustředit na běžné úkony, jako třeba čištění zubů a proto si zašpinila pyžamo pastou.
Program probíhal přesně, jak měl. Všechno bylo perfektní. Obrovská červená stuha na hlavní bráně univerzity, její slavností přestřižení, potom prezentace ve velkém sálu školy, občerstvení formou švédských stolů s těmi nejúžasnějšími lahůdkami, živá hudba. Ovšem perfektní to bylo až do chvíle, kdy se střetla pohledem s jejich starším bratrem, který dosud působil nenápadně. Ovšem když postával s dvěma obrovskými Blacky, nebylo možné si ho nevšimnout. Angie a Annie zamířily k nim, ale Bára najednou zničehonic dostala hlad a s omluvou sestrám zamířila k občerstvení.

Netrvalo to dlouho a uslyšela za sebou jeho hlas. "Vypadáš nádherně,"
Musela uznat, že tohle jako začátek rozhovoru nebylo úplně špatné. Ale pořád to neznamenalo, že ho s ním chce vést. Něco slíbil a pak se na to vykašlal. Ten přívěsek k Vánocům jí sice rozbušil srdce, protože to vůbec nečekala - ne ten dárek, ale to, že na ni i po takové době myslí, ale i přesto. Nedovedla pochopit, proč nemohl dodržet jeden slib, proč se nemohl přijet rozloučit. A teď je tady, říká, že jí to sluší, jako by se snad nic nestalo. Přitom se toho tehdy stalo tolik.
Když dlouho nic neříkala a ani se neotáčela, ucítila, jak se naklonil k její hlavě.
"Omlouvám se," zašeptal jí do ucha. "Že jsem nedorazil,"
No, to už bylo o něčem jiném. Pomalu se otočila k němu, i s talířkem. "Nějaké vysvětlení?"
Nebyla na jeho místě, ale sama měla pocit, že ho očima za chvíli propálí. Samotnou ji překvapila urputnost, s jakou se dívala, s jakou očekávala jeho další slova. Sklopil oči, tuhle bitvu vyhrála.
Vypadal, že neví, jak začít. Škrábal se na bradě a přemýšlel. "No, tohle už bude trošku složitější,"

Annie po očku sledovala svého bratra. Chudák vypadal trošku vykolejený, ale zasloužil si to, to věděly všechny. Něco tam spolu řešili a po pár minutách se zdálo, že jsou oba o něco uvolněnější. Ne, Bára se mu samozřejmě hned nevrhla do náruče, ale její výraz už neznačil apokalypsu.
"Někdy je to s námi složité,"
Annie sebou trhla, stočila zrak ze svého bratra a spatřila Reguluse, jak se, usmívajíc, k ní naklání. Okamžitě si vzpomněla na jejich překrásné rande.
Angie se Siriem byla pryč, nejspíš uskutečnit svůj záměr a říct rodině, s kým se teď schází. Kdyby to prý náhodou nevzali, tak před lidmi si scény dělat nedovolí. Ale viděla to spíš optimisticky.
"Nic - pokud jde o vztahy - není jednoduché. Otázkou je, Regulusi, proč? Zdali pak si to my lidé neděláme složité sami. Tím, že spolu nekomunikujeme, vždyť víš. To se potom těžko můžeme vzájemně chápat,"
Regulus uznale pokýval hlavou. "To je teorie k zamyšlení,"
"Měj ji na paměti," usmála se Annie, pozvedla skleničku a vmísila se zase do davu.

Lecco jí vysvětlil, vyjasnil a teď to bylo fajn. Logicky si dovedla odvodit, proč se děje to, co se děje, proč tu dnes nejsou oficiálně. Proč se bojí. Už mu rozuměla a byla za ten rozhovor ráda. Dost věcí to v jejím úhlu pohledu změnilo a ona rozhodla, že mu dá čas. Potřeboval přesvědčit, že ona není jako ta odpornost jménem Shirley a hlavně, musela ho naučit zase umět věřit. Věřit jí a věřit v lásku. Jejich rande před několika dny z jeho strany viděla jako velice pozitivní krok kupředu.

***

Angie alespoň trošku díky podpatkům dorovnala výšku se svým přítelem. Sirius ji stále o hlavu převyšoval, ale alespoň se mu nedívala do hrudi jako obvykle. Povýšila na krk.
Prsty měli propletené a Sirius vedl Angie za sebou. Hledal jejich místa. Zanedlouho měla začít módní přehlídka letní kolekce od Burberry.
"Tak co brouku, máš připravenou peněženku?" vtipkovala Angie, sotva se usadili a bezděky si hrála s klíčkem od své nové truhličky, který měla na krku na černé kůži.
Sirius se na ni usmál. Bavila ho. "Samozřejmě, je celá tvoje." řekl, chytil její dlaň do své a položil si je na stehno.
"Výborně, výborně. Tak se mi to líbí." pochvalovala si Angie a culila se na něj jako andělíček.
"Už to začíná. Tak dávej pozor, abys mi pak mohla říct, co by sis od strýčka Burberryho přála."
Angie se pro sebe usmála a pak už sledovala molo. Jenže úsměv jí v momentě, kdy modelky začaly vycházet, zmrzl na rtech. Připadala si, jako by ji někdo polil ledovou vodou. Jako první totiž vyšla Carla. Ta Carla, kterou Sirius kdysi tak moc miloval.
Vypadala fantasticky. Měla perfektní tělo, byla neskutečně vysoká, to ty dlouhé nohy, vlasy měla plavé a neposedně vlnité, dobře vyvinutá byla na správném místě, ale jinak vypadala jako nevinná holčička.
Angie se podívala po Siriovi po své pravici a on zase na ni. Ani jeden nic neřekl a svůj zrak obrátili zpět na molo.

Angie, přestože věkově byla mladší, než ona, vypadala o něco starší, poněvadž Carla měla přesně tu tvář, díky které bude vypadat pořád jako holčička. A Angie se samozřejmě neubránila srovnávání. Mohla mít tak metr osmdesát pět, čemuž Angie se svými metr šedesáti pěti nemohla v žádném případě konkurovat. Vlasy sice měla o něco kratší, zato nádherně přirozeně vlnité. Nohy měla perfektní, štíhlé a dlouhé, kdežto Angieiny byly spíš vysportovanější.
Boky skoro neměla, i to jí dodalo na tom holčičím vzezření. Zato Angie byla naprosto dokonalým příkladem postavy přesýpacích hodin, což znamenalo širší boky. Ale prsa to děvče mělo rozhodně větší.

Angie se neklidně ošila a přehodila si nohu přes nohu. Tohle byl pekelný problém. Bývalá - JEDINÁ - láska se objeví zrovna ve chvíli, kdy jim to se Siriem tak klape. Moc dobře věděla, že ho to nenechá klidným, i kdyby chtěl sebevíc. Tohle by nemohlo klidným nechat nikoho, pokud opravdu miloval.
Carla došla na konec mola, chvilku zapózovala, pak se otočila na podpatku a šla zpátky. Angie se v tu chvíli zakřenila. Měla placatý zadek. Nehezky placatý zadek. Alespoň v tomhle ji Angie trumfla a měla z toho až škodolibou radost.

Když přehlídka, následný dlouhý potlesk a závěrečná řeč skončily, a všichni odcházeli dolů na after party, bylo mezi ní a Siriem hrobové ticho. Neříkal nic a ona taky ne, potřebovali si nejspíš oba utřídit myšlenky.
Sjeli výtahem do první podlaží butiku. Všude už se tam ochomýtali hostesky a zábava začínala být v plném proudu.
"Odskočím si," řekla Angie, lehce ho políbila na tvář a zamířila k toaletám.

Sirius byl zmatený, šokovaný. Carlu tam nečekal ani náhodou, pracovala vesměs v Americe, občas na určitých místech v Evropě, ale ostrovům se vyhýbala. Viděl i Angie na očích, že ji tu nečekala ani ve snu. Nešlo si v její tváři nevšimnout, jak začala být nesvá.
A on na tom byl obdobně. Bylo to totiž příliš neočekávané, na tohle vůbec nebyl připravený. Ani po těch letech. Setkat se s ní tváří v tvář. A on věděl, že to nastane, neboť modelky chodívaly na after party. Z přemýšlení ho vytrhl pobavený hlas.
"Vypadáš pořád stejně dobře. Ne-li líp. Jak se máš?"
Otočil se a spatřil po schodech scházet ženu, která mu jako jediná zlomila srdce. Pokusil se o úsměv. "Caroline," oslovil ji jejím pravým jménem a mírně se jí uklonil. "Mám se výborně, momentálně jsem velice šťastný."
"Opravdu?" podivila se a zastavila se u něj. "Nějaká lady?"
"Slečna," opravil ji Sirius a sám pro sebe se usmál. "Velice výjimečná."
Carla jen chápavě přikývla, ale úsměv už nebyl tak hřejivý, jako když scházela ze schodů. "Ráda tě vidím, Siriusi." řekla. "Moc ráda. Chyběl jsi mi."
Sirius začínal být nervózní. Byla tak krásná a to, co říkala, znělo upřímně. Tehdy si říkal, že jí to nikdy neodpustí, ale teď, teď už to bylo pryč. Zůstaly jen hezké vzpomínky. Jenže to, co se dělo, nebylo dobré. Byl tu s Angie, kterou cítil, že upřímně miluje a setrvávat v přítomnosti bývalé lásky by nebylo asi úplně rozumné.
"Taky tě rád vidím," odpověděl rezervovaně.
Uculila se, protože víc neřekl. "A nechyběla jsem ti?" zeptala se temně a visela na něm očima. Byla na podpatcích jen o malinko menší, než on.
"Nepřemýšlel jsem o tom. Žiju už jiný život, než tehdy. Zapomněl jsem," řekl.
Nebyla to úplně pravda, ale dokud si ji nedávno při rozhovoru s Angie nepřipomněl, nemyslel na ni denně, jako kdysi, dokonce si nevzpomněl hrozně dlouhou dobu. To Angie mu poslední rok plnila hlavu.
Pobaveně se usmála. Potom ho nečekaně chytila za tváře. "Tak mi dovol ti trošku osvěžit paměť." řekla a pak ho políbila. Rozhodně ne kamarádsky.
Vytřeštil oči, netušil, co ji to popadlo. Toto nečekal ani trochu. Když se vzpamatoval, chtěl ji odstrčit. Jenže než to stačil udělat, bylo pozdě.
"Ty hajzle!" uslyšel vykřiknout Angie.

Carla se od něj odtrhla a ohlédla se po původci toho výkřiku. Asi tři metry od nich stála hnědovláska, v úchvatných černých minišatech s bohatou vlečkou a v ruce svírala psaníčko. Z očí jí šlehaly blesky.
"Angie," vydechl Sirius.
Carla se na něj podívala. Díval se na ni jako na svatý obrázek, tolik lásky. Stačilo jí to, aby pochopila všechno.
"Ne," zakroutila mírně hlavou hnědovláska. Pak si chytila vlečku a vystřelila, za doprovodu pohledů všech přítomných, pryč.

Sirius ani na moment nezaváhal, pustil se za ní. Vyhýbal se lidem a někteří mu rovnou uhýbali z cesty. "Angie!" volal na ni. Doběhl ji až na chodníku, který byl celý mokrý od deště. Stála tam a zuřivě mávala na taxi. Chytil ji slabě za zápěstí. "Angie, miláčku, prosím tě, nech mě to vysvětlit."
Prudce se mu vysmekla. "NEŘÍKEJ MI MILÁČKU!" zavřískala, úplně mimo kontrolu. "Nech mě být! Není tu co vysvětlovat!" dodala po chvíli, už o něco méně hlasitě.
Sirius viděl, že už nedokáže udržet slzy v očích. Rozplakala se. Hřbetem ruky, ve které držela psaníčko, si je stírala a druhou rukou mávala na taxi.
Znovu se pokusil po ní natáhnout, ale praštila ho psaníčkem po ruce. "Nedotýkej se mě! Vůbec se mě nedotýkej! Jak jsi vůbec mohl? Zase mě zranit," Plakala.
Sirius byl nešťastný, tak hrozně nešťastný. Její slzy ho bolely a ta poslední věta jen dokazovala, že ač mu jeho předchozí lži byly odpuštěny, nebyly nikoliv zapomenuty. "Bylo to nedorozumění, já jsem to nechtěl, Angie, neplač."
Přestala zuřivě mávat na taxi, protože zrovna jedno přijíždělo k chodníku. "Nedorozumění?" hlesla, už nekřičela. Slzy jí ale po tváři stékaly pořád. Rukou, kterou mávala na taxi, si chytila vlečku. "Tak víš co, podívej se mi do očí a řekni mi, že už není žádný cit k ní, že je ti úplně lhostejná a navždycky bude." pobídla ho a čekala u taxíku.

Sirius byl zmatený. Vzpomínal na ten polibek. Lhal by, kdyby řekl, že to s ním nic neudělalo, něco to v něm nevyvolalo. Něco tam bylo, co nevěděl - zbytek lásky? Nostalgie? To si ujasnit ještě nestihl. Zase by Angie lhal. Ale vymstilo se mu to už tolikrát, už jí lhát nechtěl.
Nevěděl co říct. Tak sklopil zrak na chodník a neřekl nic.
Sám v sobě se nevyznal, bylo to tak nečekané, že jej to přepadlo. Carla ho přepadla a najednou i vzpomínky na ni, na to, jak ji kdysi miloval. Myslel si, že už nic není, že po těch letech nezbylo, ale lhostejnost v něm její polibek nevyvolal.
"Tak vidíš," řekla a smutek jí prosytil hlas. Hrozně moc smutku a lítosti. "Je konec, Siriusi."
Zvedl hlavu, chtěl něco říct, i když netušil co. Tohle celé bylo totiž dost výmluvné a nějak k tomu nebylo co dodat. Ani se neotočila, nastoupila do taxíku a odjela.
Člověk, se kterým chtěl strávit život, mu před nosem zmizel jako pára nad hrncem. A on tam jen stál a nic neudělal.

Angie seděla v taxíku a utírala si kapesníčkem, který ji ten milý starší taxikář podaroval, slzy. Neobtěžovala se jet domů, řekla, že chce rovnou na letiště. Fajn, že si s sebou vzala i hotovost, teď se jí to hodilo.

Tam vystoupila, zaplatila a poděkovala za kapesníček. Pořád bylo mokro po dešti, trošku se třásla jak pláčem, tak chladem, přeci jen na takové šaty ven bylo ještě dost zima, ale rychle přeběhla do budovy letiště. Postavila se do fronty a pak si koupila letenku. Nechtěla zůstat už ani minutu, ne teď. Vrátí se, až bude v pořádku.
 


Komentáře

1 LillyPotterml. LillyPotterml. | 14. května 2016 v 11:02 | Reagovat

.... :-(

2 Moony Moony | Web | 14. května 2016 v 23:12 | Reagovat

No to snad ne... co jste nám to holky udělaly?? tohle je špatné, ale věřím, že to dobře dopadne :D těším se na další pokračování.. moc a moc a moooc :))

3 Deny Deny | 18. května 2016 v 10:23 | Reagovat

O_O  O_O 8-O  ... no words necessary for this :-(

4 Rogue Rogue | Web | 31. května 2016 v 23:55 | Reagovat

Byla jsem překvapená na převrat, ale čekala jsem jej spíš u Reguluse s Annie...

5 Moreen Moreen | 19. června 2016 v 18:50 | Reagovat

Hmmm, zrovna kdyz jsem si u minule pulky pomyslela, ze Sirius s Angie uz jsou stalice.. Vy teda umite zamichat dejem! To je zbytecny dal komentovat... Mimochodem, jupijeee, dozvim se priste jak je to s Drewem? :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama